Hodnocení od Kelyho
Hodnocení Sokola Dubany za rok 2008
Hodnocení bych začal větou, že po sportovní stránce neměl rok 2008 žádnou chybu.
Škoda jen, že žáčci nedotáhli své působení do vítězného konce v podobě prvenství. Ale tam je to o koncepční práci, která nese ovoce pomaly a i když výsledek je pro chuť žáčků důležitý, neměl by být prioritní jak to většinou bývá. U nich je to o práci trenéra a ta je myslím na vysoké úrovni a hlavně dokázal, že i na vesnici jako jsou Dubany, mohou vyrůst solidní fotbalisté malé kopané.Jinak hodnocení žáků by měl udělat jejich trenér Vlasťa Dokoupil, on je s nimi pořád a vidí na nich pokroky. Podle mého názoru je jen dobře,že se žákům takto někdo věnuje i když toho času moc není.
Co se týče našeho B mužstva tak to je prostě mužstvo hvězd.Kádr mají nabitý a početný jako má málo který tým velké kopané a jsou tam i tací, kteří zastíní i fotbalisty velké kopané současnosti i minulosti , viz. Ronaldo, Klinsman atd. Je bezvadné, že kluky to baví a mají z toho dobrý pocit. Jsou to kluci, kteří nikdy pořádně neprošli velkou kopanou a přesto buší dost hlasitě na dveře A mužstva, což je báječné. Jen tak dál pánové.
A mužstvo – To co Tito kluci dokázali v tomto roce tak to si asi budou pamatovat do konce života.Takže popořadě.
Prvním krokem byl v sálovce postup do první ligy.Nebyl to vůbec lehký boj, protože jsme turnaj odehráli někdy v 5- ti lidech.Nakonec jsme postoupili do baráže o postup do 1. ligy a tam už jsme se sešli vždy všichni a ukázala se naše síla nejen fotbalová a i lidská.Prostě parta v malé kopané v Dubanech je vynikající a to nejen v A mužstvu, ale myslím to celkově jako klub.Nakonec A mužstvo vyhrálo baráž bez ztráty bodu a postoupilo do 1. ligy.
Druhý krok byla liga v malé kopané – Tam to byl boj až do konce a vyvrcholilo to utkáním proti Dobrochovu na kterém byla úžasná atmosféra a asi 50-80 lidí, kteří se tímto utkáním báječně bavili, protože toto utkání mělo všechno: krásné góly, tempo hry, nervozitu, zvraty v utkání a jednoho vítěze a tím bylo Dubanské srdíčko.Po tomto vítězství jsme získali první titul mistra ligy malé kopané.
Třetím krokem byl pohár – Na tento víkend v životě asi nikdo nezapomene.
Pohár jsme totiž museli hrát ve stejném termínu jako mistrovství republiky v malé kopané v Pardubicích, takže v sobotu dopoledne jsme hráli pohár a hned po něm odjížděli na mistrovství republiky do Pardubic.V týdnu byla velká porada hráčů před Dubanskou krčmou.Padli tam různé názory, jestli pohár vypustit nebo tam poslat B mužstvo.Nakonec jsme se rozhodli ,že to odehrajeme.Po příjezdu na pohár jsem tušil, že jsme si nepřijeli jen ten pohár odehrát, nýbrž udělat vše proto, abychom ho zase získali.Což se potvrdilo hned při vstupu do šatny, když jeden z hráčů řekl: ,,Když už jsme tady tak to vyhrajeme!“ Svatá slova, i když to byl asi nejtěžší finálový turnaj o pohár co se kdy hrál.První utkání jsme dokázali otočit a to nás nastartovalo, ve druhém jsme kontrolovali utkání a třetí byla exhibice.Pohár patří právem do rukou Sokola Dubany!
Potom jsme odjeli na mistrovství republiky, ale po příjezdu tam jsme byli rádi,že chodíme,protože nohy přestali běhat a jen díky tomu, že jeden soupeř nedojel tak jsme postoupili do čtvrtfinálové skupiny.Ve večerních hodinách si naše mužstvo udělalo druhou tréninkovou fázi ve které nemá konkurenci.Říká se jí regenerace těla.Pořádné doplnění tekutin se ukázal jako správná volba a nakonec jsme postoupili ze čtvrtfinálové skupiny jako vítězové, potom jsme už,ale nestačili na dalšího soupeře a se vztyčenou hlavou a v dobré náladě jsme odjížděli zpět do rodné vísky kousek od Prostějova. Cesta byla náročná,ale úchvatná.Nejen tím, že se pokazil autobus, ale i tím jaká tam vládla atmosféra.Všichni byli famózní až na nervózního řidiče.Myslím toho druhého hňupa.
Čtvrtý krok a vítězství na turnaji v Ratajích- Díky Jirkovi Tománkovi jsme se dostali na turnaj do Rataj, kde jsme zvítězili a tím završili velmi úspěšnou poloviny roku.Měl by tu být napsán i pohár vítězů poháru v Brodku u Prostějova, ale o tom se zmiňovat nebudu, protože tam byl syndrom zraněného kotníku a celkově to stálo za nic.
Jinak podzim v malé kopané se nám celkem povedl. Jsme na pozicích, které nás posouvají o boj o titul!
Ples – Jako každý rok Sokol Dubany pořádal ples a tento rok se myslím velmi vyvedl až na pár zádrhelů a lákadel v podobě nafouknutých balónků. Jen se potvrdilo, že balónky přitahují děti!
Jinak bych chtěl pochválit a smeknout před všemi co odpracovali ix brigádnických hodin v Ďolíčku. Je to tam už na velmi dobré úrovni a až se doladí všechny věci tak si myslím, že lepší hřiště a zázemí bude mít málokdo.
Jen tak dál a ať Sokol Dubany jen kvete a pro rok 2009 mu přeji jen Ty nej úspěchy, jak ve sportovním tak i osobním životě.
Sportu zdar a Dubanům zvláště.